
lloñi [Cg. Ca.] llonxe [Pr. Sl. Mn. /Eo/. y JH. y R. y AGO. SCiprián.] llonxe [Pzu. As. Cv. Vd.] lluenci [Cn (MG).] lluenxe [Md. Bab. PSil. Cn (M). Vf (Cv). Oc.] lluenxes [Sm.] llueñe [Rs. FCai.] llueñe [Ay. Ll. Qu. Pz (Oc).] llueñi [Qu. Tb.] llueñu (sic) [Sm.] lluiñe [Ay.] +lluiñi [Mi (Oc). Ri.] allueñe [y JH. y AGO.] aloñe [Mont.] lonxe [Sm. Cn (MG). Mn. /Mánt/.] Con cheísmo, achuiñe [Ay.] chuenxes [Sm.] chonxe [Cv. Tox. Vd. Oc.] Con yeísmo, yoñi [Cl.] ///luenxe [Mar.]
El que va lloñe a casar / o va engañáu o va a engañar. [CyN (Recuerdos).]
Pa enseñamos de lloñe la carrera.
DyE 12
Un Rey allá de mui lloñe.
Ex Carlos III 107
Solo la mar de muy lloñe / con sordos ruxidos brama.
Niño enfermo 234
Ya afumen á lo lloñe los fogares.
Vida Aldea 271
Arríncalu y tíralu lloñe de tí.
San Mateo 15